Jakub Vágner

Rybí legendy Jakuba Vágnera

27.11.2011 NOVINKA Jakub Vágner v TV, Trvalý odkaz

 Na ČT1 právě běží seriál, v němž nás Jakub seznámí s jeho vysněným úlovkem. Tento pořad vysílá ČT1 každou středu v 20:55.

Komentář ke článku (3)

Anketa:Viděli jste někdy pořad Rybí legendy Jakuba Vágnera??
A) Ne 18%
B) Ano 60%
C) Ano, dívám se pravidelně 22%
Hlasovalo 171 čtenářů.

Rybář Jakub Vágner mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o svých rybářských úspěších.

26.5.2011 NOVINKA Jakub Vágner, Trvalý odkaz

 Moderátor (Václav Moravec):

Chyť a pusť, to je pravidlo, se kterým se jako milovník ryb řídí. Ryby, především sumce, sice loví, ale pak je zase vypouští zpátky do přírody. Řeč je o nejznámějším českém rybáři Jakubu Vágnerovi. I proto u něj rybu na talíři nehledejte a to ani o Vánocích.

Host (Jakub Vágner):
Často vůbec nic, často bramborový salát. Ryby vůbec neschvaluji, neschvaluji konkrétně na Štědrý den, protože myslím si, že v den, kdy se oslavuje něčí narození, je to prostě zbytečné. Bramborový salát miluji na chlebíčku, doopravdy bramborový salát na chlebíčku ještě takhle s šunkou, no to je teda paráda.

Moderátor (Václav Moravec):
Prozradil už před třemi lety novinářům sportovní rybář Jakub Vágner. Snad v každém z rozhovorů vysvětluje, že k rybaření se dostal pytlačením. První rybu chytil v šesti letech v Průhonickém parku a to s romským pytlákem. Tehdy šlo prý o desetikilového kapra. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách, protože hostem dnešních Impulsů je právě sportovní rybář Jakub Vágner. Děkuji, že jste přijal mé pozvání, vítejte v Rádiu Impuls. Dobrý večer.

Host (Jakub Vágner):
Díky za pozvání, dobrý večer.

Moderátor (Václav Moravec):
Poslední léta se věnujete mapování největších a současně vzácných sladkovodních ryb, přičemž na vašem seznamu bylo čtyřiadvacet takových druhů. K jakému číslu objevených a chycených ryb už jste se dostal na tom vašem seznamu?

Host (Jakub Vágner):
Teď momentálně jsme na čísle 17, což kdyby mě někdo řekl před pěti lety, tak bych si asi myslel, že se úplně zbláznil a před námi těch několik zbývajících ryb, tak to doopravdy bude velmi těžká práce, protože často jsou to ryby, které jsou i dneska považované za vyhynulé. Takže myslím si, že to číslo nikdy nenaplníme, ale kdyby se nám podařilo dotáhnout to do dvacítky, tak si myslím, že by to byl obrovský úspěch.

Moderátor (Václav Moravec):
Chápu to správně, že jdete hierarchicky od těch nejrozšířenějších k těm nejvzácnějším?

Host (Jakub Vágner):
Úplně takhle to není, spíš je to zaměřené i podle kontinentů a podle toho, kam mě srdce táhne a nejdřív pro mě to byla Jižní Amerika, teď mě táhne Afrika, takže já si myslím, že člověk vždycky k tomu místu, k těm národům vůbec, k té kultuře musí nějakým způsobem přivyknout a trošičku ji pochopit a pak i ten pohyb tam a i to samotné rybaření nakonec je pro ně jednodušší. Takže až dokončím Afriku, tak se zase pustím na chvíli zpátky do Asie a budu pokračovat dále.

Moderátor (Václav Moravec):
Které ryby tam jsou ještě na tom seznamu?

Host (Jakub Vágner):
Tak kupříkladu je tam Veslonos čínský naposledy spatřen roku 2003, což je vůbec největší sladkovodní ryba na světě, v řece Jang c´Ťiang, ale bohužel Číňané ať už tedy sladkovodním delfínům nebo této rybě, tak dali hodně za uši v uplynulých desetiletích, takže nikdo přesně neví, jestli ta ryba ještě existuje. Můj přítel biolog ve Žlutonosné řece dělá ale pokusy s hydrofony a na úseku jednom, který má zhruba 250 kilometrů, se teď pohybuje 12 obrovských objektů, nikdo přesně neví, co to je, ale možná pravděpodobně by to podle nás mohl být právě Veslonos čínský, ta váha může být až přes dva tisíce kilogramů.

Moderátor (Václav Moravec):
To se nedá vytáhnout pak taková ryba přece.

Host (Jakub Vágner):
To už bude asi hodně těžké. Nejsem si jistý, jestli je to vůbec v lidských a technických možnostech, ale tak někdo to musí zkusit.

Moderátor (Václav Moravec):
Na co se to pak chytá, taková dva tisíce kilo vážící ryba?

Host (Jakub Vágner):
Tak používá se to úplně nejsilnější vybavení, který už používáme teď na jiné druhy ryb v Amazonii, které dokáže odolat velkým žralokům, tuňákům nebo mečounům o hmotnosti několika set kilogramů, ale tato ryba, to by chtělo spíše ocelové lano a lešenářskou trubku.

Moderátor (Václav Moravec):
Projekt těch sladkovodních gigantů natáčíte pro televizní seriál, pro dokumentární stanici National Geographic Chanel. Předpokládám, že vytvoření seznamu těch 24 sladkovodních velkých vzácných ryb předcházelo studování. A propos jste studijní typ?

Host (Jakub Vágner):
Jsem studijní typ v případě, že mě to baví.

Moderátor (Václav Moravec):
Což vás v tomto případě baví.

Host (Jakub Vágner):
Jinak jsem spíš záškolácký typ.

Moderátor (Václav Moravec):
Bezesporu vás to v tomto případě baví. Kolik knížek nebo stránek si vlastně o každém tom druhu musíte načíst?

Host (Jakub Vágner):
Tak popravdě ono knížek, stránek o těchto rybách moc neexistuje, protože z těchto 24 sladkovodních obrů, každý z nich může přesáhnout minimálně dva metry a minimálně sto kilogramů hmotnosti, tak více než polovina se pravděpodobně nedočká konce dalšího století a jsou to neznámé ryby. Známe jejich latinské názvy, známe třeba jejich místní názvy, ale o tom přesně, kolik jich ve volné přírodě žije, kde se rozmnoží, jak se rozmnoží, jak vůbec existují…

Moderátor (Václav Moravec):
To znamená, našel bych je v atlase ryb?

Host (Jakub Vágner):
Některé byste našel, některé byste nenašel, ale v podstatě to, co dneska o těchto rybách najdeme, jsou dohady a domněnky biologů, kteří samozřejmě většinou nemají čas trávit měsíce nebo roky v přírodě, v drsné přírodě, protože takovou jednu rybu najít, jenom záběr od ní mít může trvat řadu týdnů nebo i měsíců. Takže je to náročná práce a ne vždycky záleží na velikosti. Někdy třeba ta první ryba je v tom druhu malá, ale i tak je to obrovský úspěch tu rybu vůbec vidět, protože to jsou živoucí fosílie.

Moderátor (Václav Moravec):
Jakube, kolik času vlastně máte na každý ten druh, který představujete divákům National Geographic Chanel?

Host (Jakub Vágner):
Myslíte na tu samotnou expedici nebo na přípravu?

Moderátor (Václav Moravec):
Na tu přípravu i na samotnou expedici a natáčení, když jste pak ve volné přírodě.

Host (Jakub Vágner):
Tak v podstatě z roku trávím minimálně tak deset měsíců někde v džungli více či méně, záleží na letech, protože některé roky se více věnuji přípravám, některé roky jsem více v terénu, některé expedice připravuji minimálně tedy řadu měsíců, ale někdy i několik let a kupříkladu než jsem si troufl vzít velký štáb do Amazonie, tak mě trvalo 18 měsíců, než jsem vůbec našel místo, kde bych si mohl aspoň na 50:50 být jistý, že se s tou Arapajmou vůbec setkáme. Takže příprava je důležitá, jak říkám a pak na té samotné expedici, ono když se tam už člověk dostane, tak často ta samotná cesta trvá i týdny, takže minimálně čtyři týdny vždycky na místě, to si myslím, že je naprosté minimum, protože v těchto končinách člověk nikdy neví, co se může stát a ztráta tří, čtyř, pěti dnů je naprosto běžná a kdybych tam jel na čtrnáct dní, tak těch pět dní může být velmi zásadních.

Moderátor (Václav Moravec):
Kolik nových druhů při tom pátrání po čtyřiadvaceti největších sladkovodních rybách jste objevil?

Host (Jakub Vágner):
Úplně nových druhů, které nebyly vůbec známy a neměly ani latinské jméno, tak jsme objevili jeden druh. Našli jsme druh obrovského okouna na jezeru Tanganika, kde existují tři druhy, Lates microlepis, Lates angustifrons, to je ten největší a našli jsme tento nový druh nepopsaný obrovský, ale na to, abychom ho mohli lépe zmapovat, tak bychom ho museli usmrtit, což se samozřejmě nestalo, protože…

Moderátor (Václav Moravec):
Proč samozřejmě? Není to tak, že jste tím neobohatili právě ony atlasy?

Host (Jakub Vágner):
Tak obohatili i neobohatili, protože samozřejmě my jsme rybu nafilmovali, nafotili, odebrali z ní vzorky DNA z ploutví. Odebrali jsme všechno možné tak, aby se té rybě nic nestalo. Ale ono usmrtit rybu, u které nevíte, kolik jich ve volné přírodě zbývá, tak to je jako kdybyste šel zastřelit bílého nosorožce, jo. Takže radši tu rybu pustím a pokud se v budoucnu prokáže, že je to druh, který je hojně zastoupený, tak se tam můžou ichtyologové nebo biologové vrátit a tu rybu se pokusit chytit a následně udělat třeba podrobný rozbor, ale to není moje práce. Já tu rybu radši vidím odplouvat.

Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že hostem dnešních Impulsů je v současnosti nejznámější český rybář ve světě, Jakub Vágner. Rybaření a rybáři nejsou v Česku tak výjimečnými fenomény. Zajímalo nás v ulicích Prahy, co lidi napadne, co se jim vybaví, když se řekne rybaření:

Anketa:
No, když mají zálibu v tom, tak prosím. Nikdo jim v tom nebrání no. Já teda vůbec ne.

Rybaření je určitě výborná věc. Jsem rybář, ale teďko nestíhám pracovně, ale jsem rybář a mám to rád.

Můj strýc byl vášnivý rybář u Labe v Nymburce a otec tam s ním kdysi dávno chodil na ryby.

Neuchvátilo mě a jediného rybáře, kterého znám, je Jakub Vágner. Vypracoval se, kam se vypracoval, takže je vlastně šikovný kluk.

Moderátor (Václav Moravec):
Prozradilo v anketě Rádia Impuls několik námi oslovených respondentů. Když Jakub Vágner, který je hostem dnešních Impulsů, v rozhovorech přiznává, že jako každý rybář, cituji: Začínal pytlačením, což bylo v šesti letech. Kdy jste získal první rybářský lístek?

Host (Jakub Vágner):
Já jsem rybářský získal doopravdy pozdě. Já si myslím, že to bylo, možná mě bylo takových 12 let až.

Moderátor (Václav Moravec):
Po šestileté pytlácké zkušenosti.

Host (Jakub Vágner):
No, pytlácké zkušenosti a tradici v mém milovaném Průhonickém parku. Takže relativně velmi pozdě, ale stále včas.

Moderátor (Václav Moravec):
Když se pustíte do natáčení čtyřiadvacetidílné série, respektive pátrání po 24 druzích, kdy říkáte, že budete rád, když se zastavíte někde nad tou hranicí dvaceti, znamená to, že v Čechách už nejsou druhy, které by vás okouzlovaly a fascinovaly?

Host (Jakub Vágner):
To určitě neznamená. Já vždy odpovídám na otázku, že doma chytám úplně nejraději a mám úplně nejraději českou přírodu. Já jsem, myslím, že velký patriot České republiky a ne, že to tu mám rád, já to miluji u nás doma a strašně rád chodím na ryby tady. Důvod, proč se věnuji tomuto projektu, je ten, že musíme spěchat, protože už ta šance dlouho nebude a s každým dalším rokem, s každým dalším desetiletím je ta šance tyto ryby vidět, spatřit, je vzácnější a vzácnější.

Moderátor (Václav Moravec):
Z jakého důvodu? Jenom z toho, jak se chováme k přírodě nebo i z toho důvodu, že ty ryby zkrátka jako vymírají, řekněme, z úplně jiných důvodů, než je činnost člověka?

Host (Jakub Vágner):
Ne, tak samozřejmě všechno je spojené s činností člověka, naprosto všechno a tyto ryby jsou endemiti jednotlivých oblastí, což znamená, že nežijí nikde jinde na světě, jsou to v podstatě vrcholní predátoři. Takže v okamžiku, kdy se celý ten ekosystém a to nejenom pod vodou, ale i nad vodou začne měnit, tak samozřejmě těch vrcholných dravců ubývá i z toho důvodu, že samozřejmě ubývá jejich kořisti a je to úplně stejné jako u lvů. Jakmile není dostatek kořisti, tak samozřejmě lvi se tolik nerozmnožují, je jich méně a méně a vlastně celý ten ekosystém se začíná postupně hroutit.

Moderátor (Václav Moravec):
Vy jste příznivcem tedy myšlenky globálních změn klimatu?

Host (Jakub Vágner):
Tak ano i ne. Samozřejmě určitě se tady po tisíciletí a desetitisíciletí klimatické změny dějí a je to pravidelný cyklus, stejně jako je pravidelná doba ledová, která určitým způsobem obnoví celý ekosystém a znovu ho nahodí. Na druhou stranu myslím si, že se nikdy neděly tak zásadní změny v tak krátkém období, jako probíhá teď.

Moderátor (Václav Moravec):
Což je dáno, jak se chováme jako lidé k přírodě.

Host (Jakub Vágner):
Přesně tak. Takže ano, globální oteplování, myslím si, že se globální změny klimatu v některých případech přehání, vždycky se to dělo, ale nikdy ne v tak krátkých intervalech, jako se to děje teď a samozřejmě to má špatné následky.

Moderátor (Václav Moravec):
Vrátím-li se, kdybyste měl teď točit další sérii dokumentů nebo televizních cyklů o českých rybách a o tom, co o nich nevíme, co o nich ještě nevíme?

Host (Jakub Vágner):
Tak shodou okolností tuto sérii natáčím a natáčím ji pro Českou televizi.

Moderátor (Václav Moravec):
To stíháte jet paralelně dva cykly? Pro National Geographic i pro Českou televizi?

Host (Jakub Vágner):
Ano, teď stíhám jet paralelně dva cykly. Je to pravděpodobně šestnáctidílná série pro primetimový čas pro ČT 1. Tato série by měla začít být vysílána od podzimu, takže o to je to teď náročnější. Ale co o rybách nevíme? Nevidíme pod vodu a to si myslím, že je velmi zásadní. Myslím si, že voda je doopravdy velmi málo prozkoumána a i o našich rybách toho moc nevíme. Vždyť už když si vezmeme největší sladkovodní rybu Evropy, Sumce velkého, tak ještě donedávna si mysleli všichni, že sumec je samotář a není to tak dlouho, když se zjistilo, že sumci žijí v hejnech a spoustu dalších faktů vlastně rybáři dnešní doby vyvrátili.

Moderátor (Václav Moravec):
Vy říkáte, že když vás něco baví, tak se považujete za studijní typ, jinak ve věcech, které vás nezajímají, jste spíše záškolákem. Uvažoval jste někdy o tom, že by ruku v ruce s tou praxí jste si udělal nějaký doktorát nebo studoval vysokou školu právě se zaměřením na ryby?

Host (Jakub Vágner):
Tak u mě je to složité s vysokou školou, protože já jsem si díky rybám nedodělal ani maturitu, protože jsem tátovi zběhl z konzervatoře. Ale teď momentálně studuji v Třeboni.

Moderátor (Václav Moravec):
Si děláte maturitu, dálkově?

Host (Jakub Vágner):
Ano, teď popravdě teda to nedělám kvůli sobě, kvůli tomu, že bych to potřeboval, protože já dělám obor, kde jakoby se uznávají jiné hodnoty a maturita mě v mém oboru k ničemu nepomůže. Já si myslím, že člověk má být šťastný, to jsem se naučil od mého dědy a když je šťastný, tak to je to nejdůležitější, ale spíš mám velký dluh vůči mojí mamince, která velmi trpí, takže jednoho dne jí to snad dám k narozeninám, že jí to razítko na tom papíru přinesu.

Moderátor (Václav Moravec):
Maturitu. A z jakého oboru, mohu-li?

Host (Jakub Vágner):
Tak v Třeboni, můj obor.

Moderátor (Václav Moravec):
Ryby.

Host (Jakub Vágner):
Ano.

Moderátor (Václav Moravec):
A jak je specifikovaný? Jenom ryby? Nebo jak se to odborně jmenuje?

Host (Jakub Vágner):
Rybářství, rybníkářství. Takže budu mít glejt na výlovy jihočeských rybníků.

Moderátor (Václav Moravec):
Ale pokud byste se měl pak na vysoké škole na nějaký druh, existuje-li vůbec specializace, omlouvám se, že se ptám tak laicky, ale nevzdělán v oboru přírodních věd, tak jaký obor byste si vybíral v souvislosti s rybami?

Host (Jakub Vágner):
Tak já na těch vysokých školách dneska přednáším, což je paradox, ale určitě zaměření, které přednáším, jsou právě tyto obrovské sladkovodní ryby nebo jsou to ekosystémy, ač už je to amazonský deštný prales nebo deštný prales v Kongu. V podstatě to vědění, které jsem získal tou praxí, které si myslím, že je stejně vždycky dost zásadní, podle mě nejdůležitější.

Moderátor (Václav Moravec):
V Austrálii, kam jste jako náctiletý odcestoval a živil se umýváním nádobí, jste se seznámil s Rexem Huntem, který měl půlhodinový pořad nebo má ho ještě na Discovery Chanel?

Host (Jakub Vágner):
Měl ho pouhých patnáct let.

Moderátor (Václav Moravec):
Teď už ho nemá tedy.

Host (Jakub Vágner):
Od pondělí do pátku, už ho nemá, už se zase věnuje tomu, s čím začínal a to je ragby.

Moderátor (Václav Moravec):
Čemu především vás Rex Hunt naučil?

Host (Jakub Vágner):
Já si myslím, že mě dal jednu obrovskou školu do života a já jsem přijel z České republiky, která tehdy a pořád je, ale zdaleka už ne tolik, byla taková, že jsme se jakoby všeho báli. Že málokdo si věřil natolik, že by se mu něco mohlo povést za hranice České republiky. A on mi dal tu školu, že řekl, podívej se, když se to povedlo mě tady se prosadit v té rybařině, v rybářském světě, já nevidím důvod, proč by se ti to nemohlo povést v České republice. A vlastně díky němu, díky té energii životní, kterou mě dodal, tak jsem se do toho vrhnul. Protože tehdy jakoby zkusit se proslavit ve sportu nebo tehdy to moc nebyl ani sport, ale v chytání ryb, kdy jsme se tu všichni oblékali do maskáčů, schovávali jsme se za keře, aby nás nedej bože neviděl kolega z práce, tak to byla spíše science fiction myšlenka.

Moderátor (Václav Moravec):
Vy přitom cestování, například v rozhovoru pro časopis Týden jste prozradil, že jste měl sedmkrát malárii a také nejrůznější parazity, tedy že zkrátka ony cesty za sladkovodními obry v oblasti ryb, tak jsou i zdraví nebezpečné. Jak předcházíte tomu, aby člověk, řekněme, neměl po osmé malárii, aby příliš neriskoval se svým vlastním životem?

Host (Jakub Vágner):
Já si myslím, že absolutně nejdůležitější je příprava a vždycky jet do těch oblastí maximálně obeznámen s tím, co se může stát a co mu tam hrozí. Ale vyhnout se tomu v žádném případě nejde, protože člověk si musí uvědomit, že se pohybuje doopravdy v těch nejodlehlejších částech naší planety, kde on je narušitel. Když jste v Amazonii nebo jiných deštných pralesích nebo uprostřed pouště, tak jednoduše lidský organismus na to není stavěný nebo minimálně ten evropský. Takže člověk musí být dostatečně pokorný, nesmí si příliš hrát na hrdinu, dělat jenom to, co si myslí, že je správné, ale neustále je to balancování na hraně, která je velmi tenká.

Moderátor (Václav Moravec):
Vy s oblibou dodáváte, že po návratu do České republiky vaše první kroky míří do nemocnice na Bulovce za panem doktorem Stejskalem, parazitologem. Jaké druhy parazitů jste mu přivezl a z čeho byl nadšen?

Host (Jakub Vágner):
Tak pan doktor Stejskal si myslím, že je nadšený vždy, když mě vidí ve dveřích, když už se rovnou ptá, tak co mě, pane Vágnere, zase vezete? A následně tedy pod tím mikroskopem a i dále o tom tedy přednáší. Ale přivezl jsem si samozřejmě takové ty, řeknu, dětské nemoci, jako červy v nohou a různé filárie a z takových těch lepších, to byla říční slepota nebo elefantiáda, tak nějak se mi ty nemoci tropické vystřídaly všechny v krvi.

Moderátor (Václav Moravec):
Říká v současnosti nejznámější český rybář ve světě, Jakub Vágner. Děkuji, že jste byl hostem Rádia Impuls a věřím, že se nesetkáváme na posledy. Díky.

Host (Jakub Vágner):
Díky, ať vám berou.

Zdroje: MRK.cz
              Rádio Impuls

 

Komentář ke článku (0)

Anketa : Způsob rybolovu

10.4.2011 NOVINKA Trvalý odkaz

 Tato anketa probíhá od 10.4.2011 do neurčita.

Anketa:Jakou rybářskou techniku používáte nejradši??
A) Feeder 30%
B) Položená 39%
C) Přívlač 11%
D) Muškaření 4%
E) Plavaná (splávek) 16%
F) Žádnou, ryby nechytám 1%
Hlasovalo 83 čtenářů.

Mysteriózní ryba goonch

21.1.2011 NOVINKA Trvalý odkaz

 

V červnu roku 2009 byl  Jakub Vágner přizván k expedici National Geographic Channel, která vedla za mysteriózním goonchem žijícím na území Indie.

V průběhu expedice se podařilo ulovit dva exempláře této vzácné ryby. Větší z obou exemplářů s váhou 75 kg  je největším goonchem, který kdy byl sportovním rybářem uloven a pravděpodobně bude uznán oficiálním světovým rekordem mezinárodní rybářskou asociací  IGFA.

 

 

Komentář ke článku (0)

Kdo je Jakub Vágner

20.1.2011 NOVINKA Jakub Vágner, Trvalý odkaz

 

Jakub Vágner, narozen v Praze, 24.12.1981

Jakub cestuje za rybami a dobrodružstvím téměř do všech koutů světa. Jeho expedice většinou směřují do odlehlých, mnohdy i málo probádaných oblastí naší planety. V posledních letech se zaměřuje především na výpravy do povodí řeky Amazonky v Jižní Americe a také na Černý kontinent, kde se věnuje průzkumu poslední perly Afriky, Kongu. V minulosti pracoval jako rybářský průvodce v mnoha zemích Evropy a expedice vedl i do zemí bývalého Sovětského svazu. Dlouhodobě pobýval v Austrálii, kde s velkým úspěchem pracoval jako rybářský průvodce Big Game Fishing - lovu mečounů, tuňáků či žraloků. Zde se také seznámil s hvězdou australského rybolovu, Rexem Huntem, který se stal jeho rybářským i životním mentorem.

 Slideshow Image 1

 

Jakub Vágner je držitelem mnoha zajímavých neoficiálních i oficiálních rybářských rekordů, které sdružuje Mezinárodní asociace sportovního rybolovu IGFA. Jako příklady můžeme uvést ulovení světového rekordu pirarucu (Arapaima gigas) o hmotnosti 130 kg, sumce velkého (Silurus glanis) o hmotnosti 110 kg, indického goonche (Bagarius bagarius) o hmotnosti 75 kg, nebo legendární amazonské piraíby (Brachyplatystoma filamentosum), jejíž rekord překonal dokonce třikrát po sobě. 

V únoru roku 2008 se mu nejprve podařilo ulovit piraíbu o hmotnosti 190 kg, která se zároveň stala i největší čistě sladkovodní rybou, která kdy byla do té doby na rybářský prut ulovena. Na přelomu února a března roku 2010 pak během třítýdenní amazonské expedice ulovil další dvě obrovské piraíby a to hmotnosti 186 a 215 kg, čímž překonal svůj vlastní světový rekord. V průběhu stejné expedice poprvé překonal i hranici tří metrů v říši sladkovodního rybolovu, když zdolal arapaimu o délce 307 cm a váze 154 kg. I tímto úlovkem Jakub Vágner posunul hranice světového rekordu arapaimy gigas. 

Jakub Vágner se zaměřuje pouze na uznávání světových rekordů v kategorii „All - tackle“. Jako oficiální světový rekord tak prezentuje vždy jen historicky největší ulovený exemplář daného rybího druhu za pomoci rybářského prutu.

V září roku 2006 Jakub Vágner se svými přáteli uspořádal zajímavý pokus, který měl objasnit, kolik trofejních sumců je možné ulovit v průběhu 40 hodin lovu. Jakub Vágner a jeho přítel, skvělý sumcař Claude Valette, dali dohromady partu devíti lidí a za 40 hodin lovu ulovili neuvěřitelných 147 sumců.

Jako první prokázal masový výskyt sumců v České republice a je jednou z klíčových postav myšlenky „Chyť a pusť“, kdy ryby nejsou vnímány jako zdroj obživy a jsou vraceny vodě. Jakub Vágner se svým jménem podílí na propagaci této myšlenky, sportovního rybolovu a podporuje i rybářskou mládež.

Jakub Vágner tak za svoji práci obdržel v březnu 2010 multiplatinovou desku. Je také tvůrcem 20ti dílného televizního seriálu  „S Jakubem na rybách“, který je vysílán Českou i Slovenskou státní televizí. Je častým hostem nejprestižnějších talk show v televizích i rádiích. Poskytl nesčetně rozhovorů pro společenské magazíny. Pravidelně píše pro české i zahraniční odborné časopisy a o svých zážitcích a zkušenostech přednáší nejen na území České republiky, ale i v zemích celé Evropy. Na rybách provázel mnoho známých osobností ze světa sportu i kultury, kupříkladu i prezidenta České republiky, pana Václava Klause. 

Největším snem Jakuba Vágnera je zmapování největších a extrémně vzácných sladkovodních ryb naší planety. Jakub jim říká „ Sladkovodní giganti“. Vytvořil seznam 24 sladkovodních gigantů, kteří představují vrcholné predátory největších řek i jezer naší planety. Každý z těchto gigantů může přesáhnout hmotnost 100 kg a délku 2 metrů. 

Tento projekt je nadčasový, jelikož více než polovina z těchto vzácných druhů ryb se s největší pravděpodobností nedožije následujícího století. Po 8 letech procestoval Jakub a jeho tým území všech kontinentů  světa, kromě Antarktidy. Po mnoha náročných expedicích se podařilo zmapovat již 16 sladkovodních gigantů.  

 

 

Komentář ke článku (61)

[ První | 1 | 2 | >> | Poslední ]